Po plnohodnotné invazi státu-agresora na území Ukrajiny byly miliony Ukrajinců, z nichž převážná část – ženy a děti – nuceny opustit své domovy a odejít do bezpečných zemí, které poskytly dočasnou ochranu. Jednou z nejčastějších destinací se stala Česká republika. Podle údajů Ministerstva vnitra ČR se po zavedení mechanismu dočasné ochrany Ukrajinci stali nejpočetnější skupinou cizinců v této zemi (cca 325 tisíc osob).

Za těchto podmínek se přeshraniční rodiny staly běžným jevem. V případech, kdy vznikají spory o místo bydliště dítěte, dohoda o jeho navrácení do státu obvyklého bydliště bývá spíše výjimkou. Proto se tyto případy dostávají před soud a následně vyvstává otázka výkonu rozhodnutí.

Otázky navrácení dětí, které byly neoprávněně přemístěny nebo zadržovány v rozporu s právem péče, upravuje hlava III Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (Haag, 1980).

Orgány státu, na jehož území se dítě nachází, nesmí rozhodovat o opatrovnictví před tím, než je vydáno rozhodnutí o vhodnosti jeho navrácení. Současně samotná existence rozhodnutí o péči ani jeho uznání není samostatným důvodem pro odmítnutí návratu dítěte.

Nařízením Ministerstva spravedlnosti Ukrajiny ze dne 24.04.2025 č. 1124/5 byly provedeny změny Instrukce o organizaci nuceného výkonu rozhodnutí. Dokument byl doplněn o nový oddíl XXI, který upravuje postup výkonu rozhodnutí o navrácení dítěte do státu jeho obvyklého bydliště podle Úmluvy.

Požadavky na exekuční titul

Exekuční dokument musí splňovat obecné požadavky stanovené v § 4 zákona Ukrajiny „O exekučním řízení“: název a datum vydání dokumentu, označení orgánu, který jej vydal, jméno, příjmení a funkce úřední osoby, datum přijetí a číslo rozhodnutí, na jehož základě byl dokument vydán, a další náležitosti.

Zahájení exekučního řízení

Podle § 63 zákona „O exekučním řízení“:

• ukládá se povinnost dlužníka osobně navrátit dítě ve lhůtě stanovené soudním rozhodnutím nebo do 10 pracovních dnů, pokud lhůta určena nebyla;
• ověřuje se plnění rozhodnutí dlužníkem;
• strany jsou povinny písemně informovat o výkonu rozhodnutí;
• v případě bezdůvodného nesplnění vydává exekutor usnesení o uložení pokuty a upozorňuje na trestní odpovědnost.

Pravomoci exekutora

Exekutor má právo:

• získávat údaje z registrů, databází, bank, finančních institucí i poskytovatelů platebních služeb;
• vyžadovat informace od Státní migrační služby a registračních orgánů o místě pobytu dítěte a/nebo dlužníka;
• získávat údaje o statusu vnitřně přesídlených osob (IDP), včetně adresy a kontaktů;
• vyslýchat příbuzné, sousedy či známé s cílem zjistit možné místo pobytu dlužníka a dítěte.

Současně může exekutor:

• zaslat oznámení orgánům činným v trestním řízení o podezření ze spáchání trestného činu;
• na návrh stran požádat soud o změnu způsobu a postupu výkonu;
• činit opatření k přivedení dlužníka k odpovědnosti za nesplnění zákonných požadavků.

Pokud není zjištěno místo pobytu dlužníka, exekutor podává návrh soudu na vydání usnesení o jeho pátrání.

Způsoby výkonu rozhodnutí

Existují tři možné varianty:

1. Osobní povinnost dlužníka navrátit dítě do státu obvyklého bydliště.
2. Povinnost dlužníka předat dítě oprávněnému (stěžovateli) k následnému navrácení.
3. Odebrání dítěte dlužníkovi a jeho předání oprávněnému.

V prvním případě může kontrolu výkonu rozhodnutí provést soudní exekutor. Ten zasílá dotazy orgánům Státní pohraniční služby za účelem získání informací o překročení státní hranice Ukrajiny dlužníkem a dítětem v souvislosti s jejich vycestováním z Ukrajiny za období od nabytí právní moci soudního rozhodnutí. V případě, že příslušný orgán informuje o překročení hranice dlužníkem a dítětem a oprávněný potvrdí splnění rozhodnutí dlužníkem, vydá exekutor usnesení o zastavení exekučního řízení.

Exekuční úkony mohou být odloženy z důvodu nedostatečné lhůty pro provedení opatření. V takovém případě je na dlužníka uložena povinnost předložit kopie dokumentů, které to potvrzují (vyhotovení dokladů nezbytných pro vycestování do zahraničí, nákup jízdních dokladů, nemoc apod.).

Pokud jsou doručeny negativní odpovědi (jak od Státní pohraniční služby Ukrajiny, tak od oprávněného) ohledně splnění rozhodnutí, přistupuje se k nucenému výkonu.

Vrácení exekučního titulu na základě bodu 5 odst. 1 § 37 zákona Ukrajiny „O exekučním řízení“ nastává v případě, že orgán Státní pohraniční služby informuje o překročení hranice dlužníkem nebo dítětem, exekutor jiným způsobem zjistí, že se dlužník nebo dítě nachází na území Ukrajiny, a oprávněný současně oznámí, že dlužník rozhodnutí nesplnil.

K progresivním novinkám exekučního řízení zahájeného na základě rozhodnutí, kterým je dlužník povinen předat dítě oprávněnému za účelem jeho návratu do státu trvalého bydliště, kromě obecných požadavků, je nutné zařadit zapojení zástupců orgánů sociálně-právní ochrany dětí a poručenství, znalce nebo odborníka (psychologa) k identifikaci nebo potvrzení důvodů odmítnutí kontaktu s oprávněným. V tomto případě je stanovena možnost odložení provedení exekučních úkonů.

Pokud nebylo soudní rozhodnutí vykonáno z důvodu neúčasti oprávněného na předání dítěte, soudní exekutor organizuje exekuční úkony, stanoví datum a místo předání dítěte a o této skutečnosti informuje účastníky. Pokud oprávněný oznámí, že se nemůže účastnit exekučních úkonů, je exekutor oprávněn řízení přerušit.

Soudní exekutor může rovněž v případě potřeby a za účelem zjištění možného místa pobytu nebo studia dítěte zaslat dotaz do vzdělávací instituce, kterou dítě navštěvovalo.

Jako opatření donucovacího charakteru je stanovena možnost, aby soud rozhodl o dočasném omezení práva dlužníka vycestovat z Ukrajiny do doby splnění povinností vyplývajících z rozhodnutí na základě podání soudního exekutora.

Odebrání dítěte dlužníkovi a jeho předání oprávněnému za účelem návratu do státu trvalého bydliště se provádí za povinné účasti oprávněného a zástupců orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Pokud oprávněný písemně informoval soudního exekutora o nemožnosti účasti na exekučních úkonech v určený den, exekutor jejich provedení odloží.

Rovněž je třeba připomenout, že exekutor je oprávněn obrátit se na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o nuceném vstupu do obydlí nebo jiného prostoru dlužníka – osoby, u které se dítě nachází; a dále obrátit se na soud s podáním podle § 437 občanského soudního řádu za účelem vyřešení otázky dočasného umístění dítěte do dětského nebo léčebného zařízení.

Je třeba zmínit také spolupráci orgánů státní exekuční služby se strukturální jednotkou Ministerstva spravedlnosti Ukrajiny, která vykonává funkce ústředního orgánu podle Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí.

Byl podrobně upraven postup navrácení dítěte do státu jeho trvalého bydliště. Zajišťuje se komplexní soubor opatření — od dobrovolného splnění až po nucené úkony se zapojením orgánů sociálně-právní ochrany dětí, psychologů a soudních mechanismů. Důležité je, že procedura předpokládá jak kontrolu jednání dlužníka, tak ochranu práv dítěte v procesu předávání. Tento přístup směřuje k rovnováze mezi efektivitou výkonu soudních rozhodnutí a zárukami nejlepších zájmů dítěte, což odpovídá standardům Úmluvy i aktuálním podmínkám válečné doby.